Eurostat 18. listopadu 2026 zveřejnil konečné údaje o spotřebitelských cenách za říjen. Meziroční inflace v eurozóně dosáhla 4,0 %, zatímco v září činila 3,8 %. Stejnou říjnovou hodnotu 4,0 % vykázala celá Evropská unie. Česká republika měla podle harmonizovaného indexu HICP inflaci 2,1 %, tedy o 1,9 procentního bodu nižší než průměr EU.
Rozdíly mezi jednotlivými ekonomikami zůstaly výrazné. Německo vykázalo meziroční růst cen 2,9 %, Polsko 3,7 % a Slovensko 2,9 %. Nejnižší hodnotu v EU mělo Švédsko s 0,6 %, nejvyšší Rumunsko se 7,0 %. V Česku harmonizovaná inflace proti září klesla z 2,2 % na 2,1 %.
V eurozóně meziročně zdražily energie o 21,0 % a služby o 3,3 %. Ceny bez energií, potravin, alkoholu a tabáku vzrostly o 2,6 %. Energetická složka přispěla k celkové inflaci 1,89 procentního bodu. Jde o naměřené údaje, nikoli o prognózu budoucího cenového vývoje.
Dopad na české firmy a CFO
Pro finanční ředitele je podstatné odlišit český vývoj od vývoje na hlavních exportních trzích. Vyšší evropská energetická inflace může ovlivnit ceny zahraničních dodavatelů, logistiku i vyjednávání o dlouhodobých kontraktech. Při plánování rozpočtu na rok 2027 má smysl samostatně modelovat českou a eurozónovou inflaci, nikoli automaticky používat jednu sazbu pro celou skupinu.
Primární zdroj: Eurostat, konečná říjnová inflace v EU a eurozóně, 18. listopadu 2026.